Stejně jako muži, i ženy jely bojovat o titul a možnost reprezentovat Českou republiku ve světě. Již zkušené hráčky Ivetu H. a Dorku H. doplnily Bára M. a Iva J. Trenéra a doprovod jim dělal opět Jirka J. st. A stejně jako při kvalifikaci mužů fandily ženy, ženy přijeli podpořit muži.

Systém hry zůstal rovněž stejný. Dvakrát skupiny na dvě prohry, a pak postup mezi čtyři nejlepší. Patnáct týmů se po zahajovacím ceremoniálu pustilo do bojů. Naše děvčata začala skvěle. Díky dvěma výhrám hladce postoupily a čekaly na soupeře. Dalším týmům se tak dobře nevedlo, a tak hráčky čekaly 2 hodiny na další zápas. Ani v další skupině se děvčata čekání nevyhnula. Další dvě výhry znamenaly postup do bojů o medaile. 

Během dlouhého čekání na semifinále se změnilo i počasí. Hráčky, které se celý den schovávaly před sluníčkem, hledaly deštníky a teplé bundy. Ani nepřízeň počasí děvčata neodradila a vybojovala si postup do finále. 

Ve finále se setkala se složeným týmem hráček z Brna, Prahy a Vrchlabí. Déšť, zhoršená viditelnost a dlouhé čekání se zřejmě podepsalo na soustředění a herní pohodě děvčat a přes dobře hrající soupeřky neprošly. Zůstaly tak na krásném druhém místě. Snad to příští rok vyjde.